V pátek 31. května byl pro všechny budoucí prvňáčky z naší školky velkým dnem. Čekalo je totiž rozloučení s předškoláky, které je již několik let dvoudenní. V pátek ráno se společně sešli u Berušek, aby si řekli, co vše je ten den čeká a v 8. 30 nastoupili do autobusu a vyrazili směr Plzeň. Cesta autobusem rychle utíkala, především díky dobré svačince od paní kuchařky, a tak dříve než se nadáli, zastavil autobus před Techmanií. Tam na nás čekala Nelinka se svojí maminkou, která byla po celou dobu rozloučení s námi a pomáhala se všemi dětskými i dospěláckými starostmi... Před samotnou návštěvou Techmanie čekal na paní učitelky nelehký úkol - nalepit bezmála třicet náramků a připevnit stejný počet placek s logem naší školky, přeci jen, co kdybychom se náhodou ztratili a zapomněli, kam patříme.. Pak jsme se rozdělili na tři skupiny, každá měla svého vedoucího - Renatu, Markéta a Káťu - a vydali jsme se na průzkum Techmanie křížem kráž. Občas jsme se potkali, zejména pak u vodní sekce a u dětského hřiště s obr skluzavkou. V určený čas jsme své zábavné bádání ukončili a sešli se zpět u našich batůžků. Jůůůů to bylo strašně krásné. Teď už ale máme hlad, a tak rychle zpět do autobusu, který nás převezl do Exodusu v Třemošné. Tam už na nás čekala paní kuchařka a v kuchyni i jídelně voněla bramborová kaše s obr velkým řízkem. Po jídle nás čekal nejtěžší úkol, rozdělit se na pokoje. I to jsme s velkým úsilím zvládli, polední klid vydržel opravdu jen chviličku a už jsme zase vyráželi za zábavou. Cestou na dětské hřiště jsme si udělali piknik v trávě. A co to slyšíme??? Jééé, dorazila za námi Monika a Lucka, plné dobré nálady a úsměvů. Po řádění na hřišti jsme v klidné galerii začali s výrobou památečních triček, byla to fuška, rozdali jsme tuny autogramů, ale výsledek stál za to. Po klidných tričkách byl čas opět na nějakou lumpárnu. S těmi za námi přijela paní Hrochová, naučila nás spoustu tanečků, krásně jsme si zařádili, trochu zmokli, a když jsme mohli ječet, byli jsme jako v ráji. Přestože už únava byla velká, překvapil nás ještě žonglér a kouzelník, jeho fígle s míčky, bubnem a bublinami byla kouzelná a my koukali s otevřenou pusou... Až jsme skoro přišli pozdě na večeři...Po ní dorazil poslední člen naší výpravy, Jana. Rychle jsme ji ukázali, kde bude spát, povyprávěli, co vše jsme zažili, ukázali jí trička.. a už jsme byli taaaak unaveni, že jsme zalezli na pokoje a pomalu se chystali ke spánku. Někdo poslouchal pohádku vyprávěnou, někdou koukal na telku, někdo si pohádku pustil na rádiu, ale všichni jsme spokojeně usnuli a zdálo se nám spoustu krásných snů. Ráno jsme vyletěli z pelechů, sbalili všechny věci a hurá na snídani, po které začali pomalu přijíždět naši rodiče. Po bouřlivém vítání jsme se společně vydali na cestu plnou úkolů od žabáků a vodní víly. Zkoušeli jsme filtrovat vodu, skákat žabáky až jsme došli až k víle, které jsme donesli tu nejvzácnější tekutinu - čistou vodu. Tou jsme si také připili na zdraví a na školáky, kteří se z nás už brzy stanou. Nebyla by to ale oslava, rozloučení bez dárků a stužek. Každý z nás si vylezl na vodní trůn, kde od víly dostal školáckou stužku a dárek na památku na školku...A to bylo vše, teď už hurá zpět k autům a domů. Díky všem, kdo se na akci jakkoli podíleli, rodičům, že si pro své děti dorazili a pomohli jim splnit vše, co je na cestě potkalo. Snad byla spokojena i ta vodní víla... :-)
—————
