Od září se toho událo mnoho. Přišli mezi nás noví malí kamarádi.
První týden jsme se potýkali, jako ostatně každý začátek školního roku, s tím, co kde máme a kam vedou které dveře. Brzy jsme zjistili, že bez společně vytvořených pravidel se prostě neobejdeme. Naštěstí jsme na to nebyli sami…
Jednoho dne, bylo to v úterý, přišla do školky paní učitelka Markéta a přinesla obrovský balík. Když ho společně s dětmi otevřeli, nechápali co se děje. Z balíku na děti vykouklo PRASÁTKO a dopis s přáním. „Milá Helenko, všechno nejlepší k svátku.“ Došli jsme k názoru, že se stal omyl a balík nepatří nám. Co s tím? Nešťastné prasátko jsme si zatím nechali a právě ono nám s tvořením pravidel pomáhá dodnes.
Mimo pomoci s pravidly nám také vyprávělo o svých přátelích Medvídkovi Pú, tygříkovi, oslíkovi Ijáčkovi a králíkovi. Jak spolu žijí, jak si pomáhají, co kdo umí. Na oplátku, aby nebylo prasátko smutné, objednali jsme mu plyšové kamarády. A pak týdny ubíhaly a my jsme se spřátelili, pomáhali jsme králíkovi na zahrádce, s tygrem jsme očesali jablka ze stromů, společně jsme oslavili Aničky a Ondrovo narozeniny a odhalili jsme kouzla podzimu.
... a první pravidla byla na světě:
klikni na smajlíka ... 
—————
